|
|
Analýza proteomu piva pomocí hmotnostní spektrometrie
Müller, Lukáš ; Havliš,, Jan (oponent) ; Zdráhal, Zbyněk (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla charakterizace současného stavu analýzy proteomu piva se zaměřením na moderní instrumentální metody analýzy proteinů, zejména na možnosti identifikace proteinů pomocí hmotnostní spektrometrie. V praktické části byly identifikovány proteiny nacházející se ve vybraných vzorcích piva po jejich separaci 2-D elektroforézou. K identifikaci proteinů byla využita data získaná pomocí MALDI MS/MS a LC-MS/MS. Identifikované proteiny bylo možno rozdělit do 6-ti skupin na serpiny a protein Z, trypsin/-amylázové inhibitory, bílkoviny pocházející z kvasinek, LTP, hordeiny a ostatní bílkoviny. Analýza proteomu poskytla identifikaci řady bílkovin, majících nezastupitelný význam, zejména pak při tvorbě pěny a zákalu, popřípadě také konečné chuti piva, kdy dotvářejí pocit plnosti, a kvality piva.
|
|
|
Sledování obsahu vybraných trichothecenových mykotoxinů ve sladovnickém ječmeni
Hrdinová, Lucie ; Kočí, Radka (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu trichothecenových mykotoxinů deoxynivalenolu, nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu ve sladovnickém ječmeni pomocí metody LC-MS/MS. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů a jejich významný producent, vláknité houby rodu Fusarium. Dále byly charakterizovány významné trichothecenové mykotoxiny a obecně mykotoxiny vyskytující se ve sladovnickém ječmeni. V teoretické části diplomové práce byly dále předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými metodami, zmíněny byly také metody imunochemické. V experimentální části byla optimalizována analýza trichothecenů typu B pomocí LC/APCI-MS/MS a trichothecenů typu A pomocí LC/ESI-MS/MS. Při analýze 57 vzorků různých odrůd ječmene dosahoval nejvyšších hodnot deoxynivalenol (až 945,2 µg.kg-1), a to v případě odrůdy Sebastian, kde předplodinou byla kukuřice. Nejvyšší hodnoty nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu (v pořadí 138,4 µg.kg-1; 21,8 µg.kg-1 a 68,7 µg.kg-1) byly nalezeny v odrůdě ječmene Prestige, kde předplodinou byla pšenice ozimá. Následně byla provedena analýza druhého souboru čtyř experimentálních vzorků odrůdy ječmene Sebastian a z něj vyrobeného sladu, kde předplodinou byla kukuřice. V tomto souboru byly tři vzorky uměle infikovány vláknitými houbami rodu Fusarium, čtvrtý vzorek nebyl uměle infikován a sloužil jako kontrolní. I v tomto případě dosahoval deoxynivalenol u uměle infikovaných vzorků nejvyšších hodnot. Diplomová práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Multireziduální stanovení pesticidů v ječmeni a ve sladu metodou LC/MS s extrakcí QuEChERS
Posoldová, Kateřina ; Pernica,, Marek (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je stanovení pesticidů v ječmeni a sladu. Ječmen patří ke druhé nejvíce pěstované obilnině v České republice. Aby se dosahovalo vyšších výnosů, větší kvality zrna a zabránilo se ztrátám, využívají se prostředky na ochranu rostlin – pesticidy. Nevýhodou použití je jejich negativní vliv na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Rezidua pesticidů a jejich metabolitů mohou zůstávat v potravinách, a proto je dobré sledovat jejich obsah. Možnosti stanovení jsou různé, ale v poslední době je využívána metoda extrakce QuEChERS, která celý proces přípravy vzorků urychluje. Praktická část shrnuje optimalizaci a validaci metody QuEChERS a následné stanovení množství analytů pomocí metody UPLC-MS/MS. Analyzoval se obsah 148 pesticidů ve 30 vzorcích ječmene a 20 vzorcích sladu pocházejících ze sklizně z roku 2021 v České republice.
|
|
|
Stanovení dikvátu a parakvátu v zemědělských komoditách
Prchal, Miroslav ; Hrbek,, Vojtěch (oponent) ; Petra,, Kosubová (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na polární pesticidy a jejich analýzu v zemědělských komoditách. Jedním z cílů bylo zavedení metody kvantitavního stanovení dikvátu a parakvátu pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Parametry optimalizace vycházely z doporučení evropských referenčních laboratoří s přihlédnutím k možnostem laboratoře a vhodnosti metody pro rutinní analýzu. Extrakce analytů byla založena na vytřepání do metanolu okyseleného kyselinou mravenčí nebo chlorovodíkovou. Na základě složitosti extraktu bylo následně přistoupeno k čištění extraktu za použití kombinací sorbentu a precipitace s acetonitrilem. Validace metody byla provedena na několika hladinách u vybraných zástupců zemědělských komodit. Součástí práce byl polní pokus, spočívající v aplikaci postřiku na bramborový porost obsahující účinnou látku dikvát. Vzorky ošetřené rostliny zahrnující zelenou část rostliny a bramborové hlízy byly následně podrobeny analýze pro zjištění reziduí dikvátu. Validovaná metoda byla využita ke sledování obsahu dikvátu a parakvátu ve vzorcích krmiv odebraných v rámci úředních kontrol Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu z roku 2020. Výslednou metodou bylo možné analyzovat dikvát a parakvát s citlivostí v hodnou ke kontrole maximálních hladin reziduí.
|
|
|
Mykotoxiny v pivovarských surovinách a v pivu
Běláková, Sylvie ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Vypracovaná disertační práce se zabývá problematikou mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (deoxynivalenol, zearalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin), ochratoxinu A a aflatoxinům B1, B2, G1 a G2. Náplní disertační práce bylo optimalizovat a validovat analytické metody pro stanovení výše uvedených mykotoxinů v pivovarských surovinách a v pivu. Pro separaci analytů byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostně – spektrometrickou detekcí (HPLC-MS/MS) a metoda ultravysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR). Tyto analytické metody byly následně aplikovány při zmapování výskytu fusariových mykotoxinů ve sklizních sladovnického ječmene v České republice a v sladařském a pivovarském průmyslu při sledování úrovně kontaminace mykotoxiny. Dále byly realizovány experimenty týkající se přepěňování piva, neboť primární gushing – přepěňování piva – souvisí stejně jako mykotoxiny s přítomností mikroskopických vláknitých hub v surovinách pro výrobu piva. Práce, ve kterých jsou tyto metody podrobně uvedeny, jsou součástí disertace (Příloha I – V). Ze všech publikovaných výsledků je zřejmé, že výskyt mykotoxinů v obilovinách včetně ječmene je přirozený a nelze mu zcela zabránit ani při dodržení podmínek správné zemědělské praxe. Je známo, že určitý podíl mykotoxinů přítomných v kontaminovaném sladovnickém ječmeni může přejít díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem do finálního produktu – piva. Nalezené koncentrace mykotoxinů však nepředstavují významné zdravotní ohrožení spotřebitelů.
|
|
|
Multireziduální stanovení pesticidů v ječmeni a ve sladu metodou LC/MS s extrakcí QuEChERS
Posoldová, Kateřina ; Pernica,, Marek (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je stanovení pesticidů v ječmeni a sladu. Ječmen patří ke druhé nejvíce pěstované obilnině v České republice. Aby se dosahovalo vyšších výnosů, větší kvality zrna a zabránilo se ztrátám, využívají se prostředky na ochranu rostlin – pesticidy. Nevýhodou použití je jejich negativní vliv na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Rezidua pesticidů a jejich metabolitů mohou zůstávat v potravinách, a proto je dobré sledovat jejich obsah. Možnosti stanovení jsou různé, ale v poslední době je využívána metoda extrakce QuEChERS, která celý proces přípravy vzorků urychluje. Praktická část shrnuje optimalizaci a validaci metody QuEChERS a následné stanovení množství analytů pomocí metody UPLC-MS/MS. Analyzoval se obsah 148 pesticidů ve 30 vzorcích ječmene a 20 vzorcích sladu pocházejících ze sklizně z roku 2021 v České republice.
|
|
|
Stanovení dikvátu a parakvátu v zemědělských komoditách
Prchal, Miroslav ; Hrbek,, Vojtěch (oponent) ; Petra,, Kosubová (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na polární pesticidy a jejich analýzu v zemědělských komoditách. Jedním z cílů bylo zavedení metody kvantitavního stanovení dikvátu a parakvátu pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Parametry optimalizace vycházely z doporučení evropských referenčních laboratoří s přihlédnutím k možnostem laboratoře a vhodnosti metody pro rutinní analýzu. Extrakce analytů byla založena na vytřepání do metanolu okyseleného kyselinou mravenčí nebo chlorovodíkovou. Na základě složitosti extraktu bylo následně přistoupeno k čištění extraktu za použití kombinací sorbentu a precipitace s acetonitrilem. Validace metody byla provedena na několika hladinách u vybraných zástupců zemědělských komodit. Součástí práce byl polní pokus, spočívající v aplikaci postřiku na bramborový porost obsahující účinnou látku dikvát. Vzorky ošetřené rostliny zahrnující zelenou část rostliny a bramborové hlízy byly následně podrobeny analýze pro zjištění reziduí dikvátu. Validovaná metoda byla využita ke sledování obsahu dikvátu a parakvátu ve vzorcích krmiv odebraných v rámci úředních kontrol Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu z roku 2020. Výslednou metodou bylo možné analyzovat dikvát a parakvát s citlivostí v hodnou ke kontrole maximálních hladin reziduí.
|
|
|
Mykotoxiny v pivovarských surovinách a v pivu
Běláková, Sylvie ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Vypracovaná disertační práce se zabývá problematikou mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (deoxynivalenol, zearalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin), ochratoxinu A a aflatoxinům B1, B2, G1 a G2. Náplní disertační práce bylo optimalizovat a validovat analytické metody pro stanovení výše uvedených mykotoxinů v pivovarských surovinách a v pivu. Pro separaci analytů byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostně – spektrometrickou detekcí (HPLC-MS/MS) a metoda ultravysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR). Tyto analytické metody byly následně aplikovány při zmapování výskytu fusariových mykotoxinů ve sklizních sladovnického ječmene v České republice a v sladařském a pivovarském průmyslu při sledování úrovně kontaminace mykotoxiny. Dále byly realizovány experimenty týkající se přepěňování piva, neboť primární gushing – přepěňování piva – souvisí stejně jako mykotoxiny s přítomností mikroskopických vláknitých hub v surovinách pro výrobu piva. Práce, ve kterých jsou tyto metody podrobně uvedeny, jsou součástí disertace (Příloha I – V). Ze všech publikovaných výsledků je zřejmé, že výskyt mykotoxinů v obilovinách včetně ječmene je přirozený a nelze mu zcela zabránit ani při dodržení podmínek správné zemědělské praxe. Je známo, že určitý podíl mykotoxinů přítomných v kontaminovaném sladovnickém ječmeni může přejít díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem do finálního produktu – piva. Nalezené koncentrace mykotoxinů však nepředstavují významné zdravotní ohrožení spotřebitelů.
|
|
|
Sledování obsahu vybraných trichothecenových mykotoxinů ve sladovnickém ječmeni
Hrdinová, Lucie ; Kočí, Radka (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním obsahu trichothecenových mykotoxinů deoxynivalenolu, nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu ve sladovnickém ječmeni pomocí metody LC-MS/MS. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika mykotoxinů a jejich významný producent, vláknité houby rodu Fusarium. Dále byly charakterizovány významné trichothecenové mykotoxiny a obecně mykotoxiny vyskytující se ve sladovnickém ječmeni. V teoretické části diplomové práce byly dále předloženy možnosti stanovení mykotoxinů chromatografickými metodami, zmíněny byly také metody imunochemické. V experimentální části byla optimalizována analýza trichothecenů typu B pomocí LC/APCI-MS/MS a trichothecenů typu A pomocí LC/ESI-MS/MS. Při analýze 57 vzorků různých odrůd ječmene dosahoval nejvyšších hodnot deoxynivalenol (až 945,2 µg.kg-1), a to v případě odrůdy Sebastian, kde předplodinou byla kukuřice. Nejvyšší hodnoty nivalenolu, T-2 toxinu a HT-2 toxinu (v pořadí 138,4 µg.kg-1; 21,8 µg.kg-1 a 68,7 µg.kg-1) byly nalezeny v odrůdě ječmene Prestige, kde předplodinou byla pšenice ozimá. Následně byla provedena analýza druhého souboru čtyř experimentálních vzorků odrůdy ječmene Sebastian a z něj vyrobeného sladu, kde předplodinou byla kukuřice. V tomto souboru byly tři vzorky uměle infikovány vláknitými houbami rodu Fusarium, čtvrtý vzorek nebyl uměle infikován a sloužil jako kontrolní. I v tomto případě dosahoval deoxynivalenol u uměle infikovaných vzorků nejvyšších hodnot. Diplomová práce byla realizována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a. s. v Brně.
|
|
|
Analýza proteomu piva pomocí hmotnostní spektrometrie
Müller, Lukáš ; Havliš,, Jan (oponent) ; Zdráhal, Zbyněk (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla charakterizace současného stavu analýzy proteomu piva se zaměřením na moderní instrumentální metody analýzy proteinů, zejména na možnosti identifikace proteinů pomocí hmotnostní spektrometrie. V praktické části byly identifikovány proteiny nacházející se ve vybraných vzorcích piva po jejich separaci 2-D elektroforézou. K identifikaci proteinů byla využita data získaná pomocí MALDI MS/MS a LC-MS/MS. Identifikované proteiny bylo možno rozdělit do 6-ti skupin na serpiny a protein Z, trypsin/-amylázové inhibitory, bílkoviny pocházející z kvasinek, LTP, hordeiny a ostatní bílkoviny. Analýza proteomu poskytla identifikaci řady bílkovin, majících nezastupitelný význam, zejména pak při tvorbě pěny a zákalu, popřípadě také konečné chuti piva, kdy dotvářejí pocit plnosti, a kvality piva.
|
host ::
RSS.